Pod slovem sopka si většinou představíme horu, z jejíhož vrcholku se do okolí rozlévá směs roztavených hornin, láva, o teplotě několika stovek stupňů Celsia. Učí nás tomu zkušenost ze Země, Měsíce, Marsu, Merkuru i Venuše, kde se s doklady sopečné činnosti vyvrhující roztavené silikáty setkáváme běžně. Nicméně jak lépe poznáváme sluneční soustavu, zjišťujeme, že sopečná činnost může mít i značně bizarnější podobu. Na některých ledových měsících totiž existují sopky, které do svého okolí chrlí směs vody, krystalků ledu, různých solí a plynů v procesu odborně označovaném jako kryovulkanismus. A jak dokládají nejnovější poznatky získané sondou Dawn z trpasličí planety (1) Ceres, kryovulkanismus se může vyskytovat i mnohem blíže ke Slunci, než jsme si původně mysleli.