Přemysl Votava: Páni, z koně dolů a jděte mezi lid
Stáli jsme vedle sebe v supermarketu, oba již v letech, on s papírkem v ruce, nejspíše pokyny od manželky. Pomalu projížděl vozíkem kolem regálů, občas se podíval do papírku, vybrané zboží pečlivě prohlédl a poté dal do vozíku. Vše s rozmyslem, občas si nákup rozmyslel a zboží vrátil do regálu, každou korunu zvažoval, byl asi tak vychován. Stalo se tak i u nabízeného akčního květáku, stál 39 korun, asi dobrá cena, sváděl k nákupu. Několikrát jej položil do vozíku, aby ho za chvilku zase vrátil zpět do regálu. Náhoda tomu chtěla, že jsme měli stejnou cestu k domovu, nejprve úsměv, poté pár slov. Šli jsme pomalu, nestěžoval si, spíše vzpomínal. Dnes udělal nákup na víkend, pojede s manželkou, synem a s vnoučaty na chatu k Sázavě, před mnoha lety si ji postavili, auto již nemá, provoz byl drahý. Dělal celý život v ČKD. Naše krátká společná cesta skončila přáním hezkého víkendu. To setkání mě zůstalo dlouho v paměti.
02.10.2026 15:35
|




