Již nějakou dobu se dohadují „kamarádi a kamarádi“ z jednoho politického subjektu Severočeši.cz. Byli spolu, spojovali je miliónové transakce nejen směrem k volbám, a měla je např. jistit voličská základna napříč městy, umístěná v bytovém fondu více či méně spravovaném a ovlivňovaném SBD Krušnohor. Když se „holky a kluci“ postupně dostali na různé úrovně moci – od komunálu až do poslanecké sněmovny a senátu – poprali se, jak už to bývá, mezi sebou. Nejčastější argumentem bylo, že „ti a ti kradou“, což říkali ti, co se ještě pár minut předtím pakovali s nimi. „Zloděj“ prý ale křičívá, že se má chytit zloděj. Bylo zajímavé sledovat ty postavičky, kterak ukazovaly ještě chvíli na ty druhé, aby už počaly roztáčet nová kola loterií, losovaček atd. Pro lid dole mělo jako „lidové divadlo“ stačit vyhlášení boje proti korupci. Rozumný člověk, jen trošku opatrnější, a snad na zadní vrátka myslící, by do takového chomoutu nelezl. Jenže… Jenže, stokrát opakovaná lež se stává pravdou. Ozkoušené na historii, praktikované jedinci a opětovně přijímané celými skupinami, kulturami, národy, státy, a nezdá se mi, že by v podání lidí měl zůstat ušetřen meziplanetární prostor.